Kristýnka je na tom stále stejně, síly ji však ubývají. Krmila jsem ji stříkačkou, včera to vyblinkala, dnes se sice více brání, ale neblinká. Dostala infuzi, spoustu léků injekčně a budeme bojovat dále. V tuto dobu je hodně slaboučká, dnešní moc nebudu mít moc klidnou, budu se o ní bát.
Valentýnkovi nic není, jen má řidší kakání, dobře jí a je velikou podporou Kristýnce. Dnes odjel zpátky ke své mamince a sourozencům, aby s nimi mohl dovádět, nechci ho tu zbytečně držet. Kristýnka to bude muset ustát hold sama, dostane vyhřívanou dečku a budu k ní hodně chodit.
Ve velké místnosti nějaká kočička zvrací krvavou žaludeční šťávu, ale nemohu přijít na to, která. Pořád je pozoruji, zda někdo jen bez zájmu neleží a nemohla jsem přijít na to kdo. Až k ránu na čtvrtek. Je to Máňa a ještě i Herbert, oba mají antibiotika, u Herberta jejich injekční aplikace byl téměř horor, Betuška mu musela až vyhubovat, jak vyváděl. Herbert přišel do Sluníčka z bytu, kde žil s lidmi jako jediná kočka a ve Sluníčku je neklidný, nedůvěřivý, má v hlavičce zmatek. Když byl zavřený v kleci, nedalo se na něho skoro sáhnout, kde po mě vyjížděl. Mimo klec je to lepší.
Máme ve Sluníčku dvě kočičky po kastraci z Radovesic. Zítra se budou vracet zpátky, kde jsou zvyklé žít.
Včera pozdě večer odjely kočičky po kastraci odchycené sdružením Tlapky Mochov, budou se vracet zpátky do kravína, kde jsou zvyklé. Byly hodně plaché a v zajetí nešťastné.
Mladý kocourek odchycený na sídlišti se jmenuje Honzíček a zkusím ho vzhldem k jeho věku nechat ve Sluníčku. Dá se i pochovat, i když mimo klec prchá. Je to určitě brácha nebo blízký příbuzný Jeníčka, jsou si tak podobní.
Už máme první zprávy od Lilinčiné paničky, paní je šťastná, že má Lilinku, je to prý opravdový mazel.
Přikládám pár fotek, např., jak to vypadá v klecích i v mimo ně po ránu, Gizelka – naše kočka rybářská a její voda…..
Žádné komentáře