Kočičí domov Sluníčko

Malá mrňata s maminkou z Moravy mají už čistá očička, blešky jsou pryč, škrkavky také, bříška mají pěkně kulatá i s mamkou a téměř v jednom kuse rošťačí. Mám z nich radost. Ještě zítra poslední antibiotika a pojedou k Marušce do depozita, klec je pro jejich rozvoj poněkud malá.

Macinka, Zdeněček, Xeňa a Roneček byli dnes na kontrole. Všichni byli pochváleni a Zdeněček dostal požehnání do nového domova, bude převeden na tamní kliniku, kde budou jeho polámanou nožičku monitorovat a pokračovat v léčbě, vše je již dojednáno. Zítra se se Zdeněčkem rozloučíme.
Xenička má tlapičku propíchnutou skrz a skrz, jako kdyby ji ji někdo přibíjel věštším hřebíkem. Ze shora má větší ránu a ve spodu to vypadá jako úzká špička hřebíku. Při uchopení tlapičky strašně hysterčí – křičí, cuká se. Tak nevím, co si o tom zranění mám myslet.

Ve školkové voliéře nás trápí průjem. Prvotní léčba nezabrala, čeká se na výsledek rozboru trusu. Koťata i tak řádí, jak černá ruka, naštěstí.

Barborka užívá stále antibiotika na ošklivou rýmu, rýma však není ještě vyléčena. Ještě se bude v léčbě pokračovat a pak
se uvidí. Pořád vidím Bětušku.

Holky Karamelka a Fidorka jsou úžasné, mazlivé, krásné a hodné. Zatím to vypadá, že jsou zdravé.