Do nového domova odjel malý kocourek Vašík. Bude tam mít kočičí kamarádku a jako parťáky dvě malé děti. Už máme první zprávy z jeho adaptace, i v ruchu domácnosti sladce usnul. Mám i fotku, ale v mobilu.

Byl to hektický den, plný návštěv a přitom jsem se dala do většího uklízení domu. Je to však téměř nad moje síly. Naštěstí mi dopoledne hodně vypomohla Jana u koček a Standa poprvé v životě myl okna. Velice si jeho pomoci vážím, nezvládla bych to. Odpoledne přišla nová dobrovolnice Míša Rasochová, která se zatím seznamovla s kočičkami a pomohla se záchůdkami.
Navečer volala paní z Račic, že naproti jejich domu, u obchodu, je už týden malé kotě hladové kotě, které nikdo nechce a mladý černý kocourek s bílou náprsenkou již delší dobu. Je to místo těsně vedle veslařského kanálu a vedle firmy 2JCP, kde vyhlásili zákaz krmení koček, které se ve firmě zdržují a to pod přísnou pokutou. Paní, která volala má sama již čtyři kočičky a minulý rok jsme měli ze stejného místa tři koťátka. Od veslařského kanálu Račice a o fimry 2JCP je naše Martinka, Rozárka, Gituška…..díky této lokalitě jsem začala depozitovat a nyní je Sluníčko.

Kočičky i koťátka ve Sluníčku jsou zatím docela zdravé, nesmím to zakřiknout.

Čerňulka beznožičková mě pěkně do toho všeho vyděsila. Nemohla jsem ji najít. Pustila jsem ji už z klece v zadní místnosti, ona i vylezla, je však plachá, takže se snažila před každým schovávat a navečer jsem ji nenašla. Už jsem byla zoufalá a začala jsem si myslet, že v tom dnešním chaosu se dostala ven. K mé velké radosti jsem ji spatřila ve velké místnosti za postelí. Moc se mi ulevilo, nechám ji už tam. Přidám tak jejího bráchu Mourýnka, přece jen je v zadní místnosti dost těsno a on stejně o kontakt nestojí.

Kočičky z Moravy se hodně vylepšují, už si u nás zvykly, mazlí se, jak o život, hezky se spravují a jejich srst je už o hodně hezčí. Budou z nich nádherné výstavní kočky.