Noc na středu bylo náročná ohledně péče a obavy o Sybilku, která nakonec nepřežila, viz. níže.

Toníček měl včera opět ošklivý záchvat. Spinkal na kleci v pelíšku, spadl na zem, bylo jsem v blízkosti, tak jsem ho hned mohla držet, aby si neublížil. Užívá léky, deset dní byl klid a nyní i přes léky se vrací četnost záchvatů jako tomu bylo i před užíváním léků – pátek, úterý….?

Borůvčino koťátko Pampeliška zvracela už včera šťávy, přestala jíst a jen posedávala. Byla okamžitě nasazena léčba na zažívací trakt včetně antibiotik. Dnes už je lepší a i si zobla jídla.

Kocourek Řehořek se zánětem močových cest stále čůrá krvavou moč i přes léčbu. Znepokuje mě to. Vyšetření krve bylo v pořádku.

Očičko kočičky Šárky se zdá dobré, její rychlé dýchání mi však nepřijde normální. Bude se muset vyšetřit sonem a rentgenem.

Zulinka s cukrovkou se mi vůbec nelíbí. Má tak velké bříško a vystouplou páteř, přijde mi, že se to stupňuje.

Koťátko Kimi nemůže došlápnout stále na levou zadní nožičku. Opět navštívíme veterináře.

Neustále máme ve velké místnosti nějaké bitky, nemůžeme proto nyní přijmout žádnou dospělou kočičku.

Koťat máme požehnaně. Letos jsme jich přijali už 71, což je děs. Tolik nechtěňátek. Vlastně vůbec nevím, co budeme dělat, už je nemáme kam ubytovávat, abychom neohrozili ta stávající. Co s nimi bude, když je nepřijmeme? Máme i ohromné finanční náklady, které nebude brzy moci uhradit. Dnes jsme přijali pět koťátek vyhozených v lese, viz. níže.