Zpravodajství z 8. a 9.11.2015

Kocourek Princ přijatý v pátek večer, je stále hospitalizovaný na klinice Vetcentrum. Jeho dýchání není pořád dobré, střídavě se musí dávat do kyslíkové komory, aby si odpočinul. Dýchání ho velmi namáhá. Plíce jsou málo vzdušné a příčinou může být začervení škrkavkami jejichž larvy se usadí v plicích.

Bohužel mám další špatnou zprávu. Emilka s onemocněním FelV náhle zemřela. Do Sluníčka přišla 10.4. ve velmi špatném stavu. Nepomáhaly antibiotika a testem se zjistilo, že je FelV pzitivní. Zajistili jsme ji léčbou Virbagenem, antibiotiky, kordikoidy, vlastně se zkoušelo téměř všechno, co jsme vyčetli a prodiskutovali s veterináři a to díky jejímu sponzorovi panu Zdeňku Rohamovi, kterému velmi děkujeme. Emilka byla střídavě lepší a zase horší. Nejvíce nás trápila její stále bolavá pusinka. Když se přesunula spolu s dalšími třemi kočičkami FelV pozitivními do velkého a slunného depozita k Martině, kde měla nadstandartní péči, vypadala lépe, šťastně, procházela se po bytě a s Martinou kamarádila. Včera z ničeho nic zemřela. Věděli jsme, že to přijde, ale přesto nás to zastihlo nepřipravené, bylo to tak náhlé.

Aby toho nebylo málo, má Martina i starosti s Lucinkou (Luciferkou), též Felv pozitivní. Lucinka ještě před stěhováním do depozita měla zánět v očičku a rýmu. Užívala antibiotika a mastičky do očička, na kterém nám moc záleželo, protože má chuděra už jen tohle jedno očičko. Rýma se jí po čtrnácti dnech vrátila a dostala další léky. Z ničeho nic začala Lucinka hubnout a očičko začalo žloutnout. Dnes absolvovala důkladné vyšetření a k FelV ji byla diagnostikována FIP. Během dneška se přidala ještě neurotická porucha. Nyní je hospitalizována na klinice v Litoměřicích.
Martina se ujala kočiček s FelV, měla radost, jak prospívají a najednou takový sešup dolů. Je to opravdu statečná a skvělá holka, je to pro ni velký nápor na psychiku, i když je na lecos zvyklá, pracuje na veterině. Mám ji moc ráda a děkuji ji za všechno, co pro Sluníčkové nemocné kočičky s FelV dělá a jak o ně s láskou a profesionalitou pečuje.
Šimonek a Charlie se zatím drží.

Opět jsme byli nuceni přijmout dvě kočičky. Jedno koťátko se nacházelo v Roudnici n.L., v Libušině ulici střídavě na stromě, v křoví, pod auty, kde usilovně a nahlas naříkalo a to už od pátku. Našly se i mladé paní, které ho chtěly zachránit, ale nedalo se odchytit. Dostávalo alespoň pod auta jídlo. Kotě se nám s Janou podařilo odchytnout ač se všemožně bránilo. Je to bílomourovatá asi tříměsíční holčička Libuška a ve Sluníčku je hodná, bude z ní mazlík.

Druhým příjmem je kocourek, který je na kost vyhublý, má vylezlý a bolavý konečník, nožičky a ocásek. Samovolně kaká a čůrá. Byl velmi hladový, ale vypadá to, že netráví potravu, hned ji vylučuje. Měl tak nízkou teplotu, že ji teploměř nenaměřil. Hned šel na vyhřívací dečku, po té teploměr naměřil 35,9 st.C. Zítra se podrobí důkladnému vyšetření. Kocourka nalezl mladý pán ve Špindlerově ulici v Roudnici n.L. sedět u kola auta. Protože byl kocourek ve špatném stavu sebral ho, doma vykoupal a přivezl k nám, neboť si ho nemohl dovolit ponechat a léčit. Chudák by někde trpěl sám, hladový a bolavý. Byl též neskutečně zablešený a zavšivený.

Dlouhosrstý rezavý kocourek Roneček je už zdravý a hledáme pro něho šťastný domov. Rány jsou zacelené, srst ještě dorůstá, má za sebou první vakcinaci. Až mu dorostou chloupky, bude to nádherný skoro maiňák se zelenýma očima.

Karkulka je pořád strašně moc smutná a skoro nejí. Mám velké obavy o její zdraví a i život. Je nešťastná, lidé ji už tolikrát zklamali. Pořád pro ni nemůžeme najít domov bez koček, byla by to zlatá kočka.

Eríček byl včera na kontrole s operovanou nožičkou, byly mu vyndány stehy a už nemusí být v kleci. Je to neskutečná mazlivka.

Zoe, Jurášek a Čertinka už dobraly antibiotika, už jsou zdrávy. Jurášek má ještě trochu ušpiněnou srst pod očičkama, ale to se brzy spraví.