Maruška Zimanzlová přijela na úklid a na mazlení kočiček, především netykavek. Vzala si do parády Baliho a Nésika.To je moc dobře. Jsem jí za to vděčná.
Aby nepřišla z krátka ani Terezka, jela se mnou pro nalezeného mourovatého kocourka, který byl nalezen v obci Hrobce. Bylo to asi čtyřměsíční kotě, hodně vyhublé. Zrovna v tu dobu přijel do Slunička mladý pán, který už dávno toužil po koťátku. A protože už nechtěl čekat, odvezl si rovnou právě přijatého kocourka. Vypadal zdravě, s možnými riziky souhlasil a kocourek si alespoň nebude muset dvakrát zvykat na změnu domova. V minulosti už měl dlouho kočičku. Kocourek dostal jméno Pepin a společně odjeli do Děčína, kde nyní bydlí.
Kočičkám přišly dva balíky, kde byly granule Royal Canin a dobré konzevy. Jeden balík poslala Míša Pečová a druhý O.S.Na pomoc kočkám. Oběma mnohokrát děkuji!
V sobotu přivezla Maruška s Milanem Zimanzlových tři koťátka – kočičky. Jsou jim asi čtyři měsíce a jsou dvě mourovaté a jedna mourovatá s bílou náprsekou a ponožkami. Koťátka porodila plachá maminka v hromadě dřeva u Milanových rodičů. Koťátka chodil jeho tatínek poctivě krmit, aby si zvykla na lidi. Když je k nim maminka kočka přinesla, měly hodně zhnisané oči, které ji vymýval. Na dvorku už mají více kočiček od kočiček, o které se nikdo nestará a nenechají se chytit. Všechny jsou kastrované, ale maminka od dnešních koťátek se bude muset zkoušet chytat do sklopce, doufám, že se to podaří a že nepřijde zase až na jaře porodit další várku koťat.
Holčičky potřebují ještě trochu vymazlit a zvyknout si, byly přece jen do nynější jen venku. Mají ošklivě zasvrabená ouška, nyní již vymyta a nakapána kapkami. Byla odblešena a odčervena. Chovají se spíše jako opičky v kočičí kůži, kakají všude, jen ne v záchodku a už z nich vyšly škrkavky. Nejprve byly v kleci v karanténě a nyní večer byly přemístěny do sklepní vydezinfikované místnosti po Kratosovi a Niké, kteří již odjeli domů. Říkala jsem si, aby měly holky více místa a tím budou i čistotnější. Dala jsem je na jeden ze záchodků, ale než jsem přišla s jídlem, načůraly do pelíšku. Tak doufám, že se brzy napraví ta naše „čuňátka“ krásná. Krásně dlabou a ve velké místnosti se jim docela líbí.
Jak už jsem psala domů odjela Níké a Kratos. Byly zamluveni a jeli s naší bývalé svěřenkyni Haniče, nyní Terezce, která přišla o parťáka, byl již hodně starý. Nakonec bude mít Terezka kámoše hned dva. Akorát nová maminka Martina bude mít další spoustu práce navíc.
Dále navštívili naše kočičky pán a paní Soukupovi z Litoměřic. Jsou to moc milí lidé a přijeli se zatím jen podívat, nedávno o kočičku přišli. Kočičkám přivezli dárky v podobě velmi chutných kapšiček a konzerviček, především Gourmet. Mnohokrát za ně děkujeme!
Do nového domova odjel i Korádo. Přijela slečna Markéta s přítelem a strašně moc stáli o Dorotku a ta je však zamluvená. Nejsem vůbec zastáncem rezervací kočiček a dělat to již nebudu, protože zbytečně tady musí kočička další dny čekat a už si mohla užívat mazleníčka. Prostě se to tak nachumlalo a já neměla telefon na paní, která o Dorotku stála, i když více chtěla Fridolína a toho jsem právě slíbila rezervovat kvůli stěhování zase jiným lidem. Takže nyní budu doufat, že adopce zamluveným kočičkám opravdu vyjdou. Takto si zavařím, když chci vyjít vstříct. Nakonec se Markétce i jejímu příteli líbil Korádo, i když trochu zvracel. Moc ho chtěli a také si ho odvezli i s tím, že si ho případně vyléčí. Velice mě pozitivně překvapil Markétin přístup, sama chápala, že bude mít na něho více častu a že mu vlastně pomůže, místo depozita rovnou adopce. Korádo bude mít kočičího čtyřletého černého brášku. Mnohokrát ji děkuji za takovýto přístup k útulkovým kočičkám.
Dále odjel domů také naše zlatíčko Popelníček, Popík. To je nejvíce bolestné, byl u nás odkojen a sdílel všechny domácí místnosti a dělal společnost Standovi. Je to tak veselý a hravý kocourek. Odjel k nové mamince Jitce, která má už od nás kočičku Jasmínku, původně Dádu. Kočičky nebudou však jen dvě, ale mají ještě kocourka. Takže držíme palce, aby se společně rychle všichni zžili.
Na závěr dne jsme přijali ročního krásného mourovatého okatého kocourka ze hřbitova na Vinohradech v Praze. Jmenuje se Charlie. Narodil se tam v kolonii koček, je však hodně mazlivý. Bohužel onemocněl a to tak, že nemohl dýchat, má ohromnou hnisavou rýmu a nejedl. Absolvoval veterinu v Praze, paní nálezkyně mu zaplatila ošetření a do Sluníčka přijel již vybavn léky. Vůbec poslední dny nejedl a dneska večer snědl maso a ještě k tomu dvě kapsičky, tak hurá! Je izolovanýna naší koupelnové JIPce v kleci a už se mu tam nelíbí, bulí a chce se mazlit. Naštěstí mu začíná otrnovat. Nález měl i na spodních dýchacích cestách. Ještě na něho musím žalovat, dostal krásnou chlupatou deku, která ho měla hřát a čisťoučký záchůdek a čůrat šel do deky. Doufám, že se polepší. Snad se na mě dneska všichni nově příchozí domluvili a zkouší mě, jak peru a uklízím.
Takže to je asi tak vše, rekapitulace: čtyři nové domova a čtyři nově příchozí a tak to má být.
Žádné komentáře