Odpoledne odjel do nového domova Mireček. Šel bydlet i s nedoléčenou nožičkou, bude se léčit v novém domově. Nová panička byla moc zodpovědná, kočičku opravdu vybíralas rozmyslem. Míra je neskutečně mazlivý, kontaktní a milý kocourek. Bude ho často navštěvovat chlapeček Felix, který má kočičky rád. Mireček bude moci v létě na zahrádku na sluníčku, protože bydlí v domečku se zahrádkou.
Navečer odjela do nového domova také malá kočička Lilinka, vlastně ještě mimčo z depozita u Marušky. Jela k mladému sympatickému páru do Prahy do domečku se zahrádkou. Jak to celé bylo nám Maruška píše v příspěvku jejího depozita na webových stránkách. Ještě nedávno byla Lilinka tak zubožené kotě a nyní bude mít milující domov, je to tak moc dobře!
Nevyhnuli jsme se ani příjmům. Jedná se tříbarevnou kočičku Dorotku, které jsou zhruba tři měsíce, možná i méně. Je z jedné vesnice u Roudnice n.L, kde se nenašel kočičky majitel, byla venku krmena, ale když začaly lítat petardy byla zděšená, neměla kam jít, neměla domov. A tak se přes mladou Marušku Zimanzlovou dostala k nám do Sluníčka. Je to opravdová princezna, nádherná, mrňavá, mazlivá, kdo ví, kde se vzala na ulici. Bude dělat společnost Popíkovi, když mu odjel Mireček, zůstane v obytné části domu, aby se nenakazila mezi velkým množstvím již větších kočiček.
Dalším příjmem je černobílý kocourek Korádo, kterému je pět měsíců. Toulal se ulicí v Kralupech nad Vltavou, plakal, neměl co jíst, až se ho zželelo jedné mladičké slečně, nakrmila ho, ale domů ho vzít nemohla, maminka je alergik. I přes její mládí, hledala pro kocourka pomoc. Znala jeho majitele a zkontaktovala se s touto rodinou přes Facebook s tím výsledkem, že ho už nechtějí ať si s ním dělá co chce, nebo ho nechá být na ulici. Slečna telefonovala na veterinu, ty ji poradili městskou policii, aby ho odvezla někam do útulku a s původními majiteli to vyřídila. Po té, aby podala na Policici trestní oznámení, že majitelé svévolně opustili zvíře, což je trestné. Městská policicie pomoc zamítla s tím, že kočky neřeší. Telefonovala do všech útulku v okolí Kralup, všude však bylo plno. Kocourka jsme tedy přijali my. Sepsali jsme protokol o převzetí a slečna ho odevzdá na MěÚ v Kralupech n.Vl. Uvidíme, co se dá udělat s původními majiteli. Korádo je moc milý, hezký, byl strašně hladový. Už je mu dobře.
V novém roce už máme tři kočičky v novém domově. Máme zprávy od Jasmínky, která odjela včera. Je mazlivá, hodná, čistotná, zatím však nejí.
Skvělou zprávu mám ohledně Karkulky. Neohrožená Lucka otevřela Karkulčinu klec, kupodivu na ni neútočila, nechala se hladit, dokonce se u ní i chovala v náručí. Konečně si zvyká a přestává se bát. Lucka usoudila, že ji vadí zavřená klec, nechala ji tedy otevřenou. Karkulka stejně nevylezla, nechala se hladit i od Adélky a i od Martiny Němcové, která se přijela s rodinou podívat na jejich budoucí kočičku zrzku Niké. Nakonec jsem mohla Karkulku pohladit i já, byl to skvělý zážitek a doufám, že už bude trvat pořád. Už i jí a byla na záchodě. Také už spí vedle záchodu a ne v něm.
Martina Němcová s rodinou, jak už jsem psala, se přijeli podívat na Niké a Krakoše (nevím zase, jak se jmenuje). Nakonec si asi k Terezce (původně naše Hanička) vezmou obě koťata. Musím je však nejprve úplně uzdravit. Niké se mi moc nelíbí, pořád je tak hubená, je to opravdu chuďátko a nelíbí se mi, že je jí dělí srst. V noci jsem vydrbala a vydesinfikovala sklepní místnost, celou noc svítila germicidka a ráno tam obě koťata putovala. Budou mít volnost, teplo a budou úplně samostatně.
Na návštěvu a na úklid přijela Maruška Zimanzlová s Milanem. Maruška je moc fajn, doma má takovou velkou vlastní tlupu, k tomu depozitní koťata je ještě jezdí do Sluníčka. Maruška se snaží hodně věnovat plašanům a to je prospěšnější než úklid, potřebují to. Milan je také skvělý, má rád kočky, věnuje se jim ve Sluníčku, neskutečně zlatá rodina.
Večer přišla Milunka Černá s kamarádkou, také kočkomilkou a zase uklidila záchody a nakrmila. Je to pořád dokola, třikrát denně je málo. Všem, kteří mi pomáhají mockrát děkuji. Při velké frekvenci návštěv nic nestíhám, potřebuji pracovat i na agendách. Dny máme tak hektické, že nejsem schopná ani Standovi uvařit. Je to prostě moje poslání a jsem ráda, že se podaří zachránit a najít domov alespoň nějaké té kočičce. Máme do Sluníčka denně hodně telefonátů ohledně příjmů kočiček a i ohledně rad. Kolem dvaceti denně jsem to spočítala. Nemohu a nechci telefony ignorovat, je to také osvěta.
Mám ale krásný a smysluplný život. Přeji krásný zbytek večera.
Žádné komentáře