Včera byla na kastraci Kačenka. Pro jistotu jsem ji již delší dobu chtěla nechat udělat krevní rozbor, neboť mi přijde podezřele klidná, i když krásně baští. Snahu o odběr krve jsme měli již třikrát, vždy se Kačka tak bránila, že se to nepovedlo, jednou jen pár kapiček na test FelV a FIV, který byl negativní. Krev jí byla odebrána při kastraci a jejím rozborem byla zjištěna zvýšena glukóza v krvi. To by odpovídalo tomu, že Kačenka je spavá, přišla k nám hubeňoučká se špatnou srstí a ani u nás vzhledem k tomu, že pořád jí a spí se nijak moc nespravuje. Nyní chytám moč, zda se i tam vyskytuje cukr. Kačka je taková hodná a mazlivá kočička, není o ní ani slyšet a není ji ani vidět.

Největším mazle útulku je nyní Patrik. Nemohu v útulku nic dělat s počítačem, leží mi stále na klíně, pořád padá dolů, lehá si na klávesnici, pořád chce být jen se mnou. To je můj největší pomocník při administrativních pracech a k tomu mě obdařuje uklidňujícím vrněním až bych usnula.

Filípek z Bráníka s Bětuškou jsou zase strážci mého spánku. Každý má své místo, Filípek se tulí po mé levici,Bětuška po mé pravici a naše Boženka leží na mé peřině a konečně má zájem o hlazení alespoň dokud ležím.

Dneska odjela do nového domova kočička Aretka. Bude mít k dispozici celý dům a později i zahradu. Odvezli si ji moc milí mladí lidé, kteří ji měli již delší dobu rezervovanou.l

Radeček, kterého jsme se ujali z jiného útulku má pořád zánět v očičku. Vzhledem k jeho nedůvěřivosti je těžké ho odchytit na mazání očička, tak jsem ho zavřela do klece. Vůbec se mu tam nelíbilo, byl jako šílení, jak se chtěl dostat ven, že jsem ho zase pustila. Tak tedď si ho půjdu zase odlapit.

Honzík ze sídliště je také pořád v kleci, aby si to tu okouknul a zítra mu už otevřu dvířka, aby byl volný. Pořád se krčí, když se ho jdu dotknout.

Herbertekuž skoro vůbec není v útulku ve velké místnosti, ale v obytné části domu. Nemusí ostatní kočičky. Neustále řešíme nějaké šarvátky se s ním, když přijdou domů ostatní dospělí kocourci. Je mi jich líto, ale nevím, co s tím. Třeba se to ustálí nebo najde Herbert domov.

Dneska jsem vrátila černého kocourka po kastraci zpátky do jeho původní likality. Má to tam hezké s boudičkami a s jídlem. Snažila jsem se odchytit další kočičku, již třetí den se mi tam nabízí černobílá, ale zase bezvýsledně. Včera šla do klece, ale zase vylezla. Dneska pohrdala konzervou Gourmet. To budou ještě hodiny mrznutí venku než se podaří odchytit alespoň jednu. A to jich mám odchytit údajně ještě osmnáct.
Kočičku ze sídliště po kastraci ještě nechám chvíli déle ve Sluníčku, abych měla jistotu, že je zahojená. Kočičce se však u nás vůbec nelíbí, skoro vůbec nejí, jen trošku v noci.

Velkou radost mi dělá rezavý Péťa. Přestal se bát, je moc krásný, nekonfliktní a milý.

Přeji dobrou noc.