Zase probíhalo veliké focení na Kočičí strom přání a i když je to velká práce, jsme za tento projekt nesmírně vděčni, hodně kočičkám pomůže v kvalitě života v útulcích.

Ve středu jsme měli kastrační den. To jsou vždycky nervy – hladovka, zavření v kleci, pláč po cestě na veterinu a ještě je tam musím nechat samotné. No je to ale za námi. Kastrováni byli čtyři kocourci – Arturek, Sláveček, Evženek a Zdeněček. Ještě nám chybí kastrace u Albertka a Karkulky. Albertek je pořád plachý a budu ho muset chytat do podběráku, to zase budou nervy. Karkulka na mě přestává být naštvaná, tak ještě počkám do příštího týdne.

Bětuška absolvovala další prohlídku a v pondělí jde na endoskopii, při které se bude dělat CT. Protože na klinice v Praze mají CT v záběru, cenově vyjde do tisícekorun. Třeba už budeme mít štěstí. Bětuška je tak milá kočička. Na každého návštěvníka se vyloženě věší, aby si ji odnesl. Tolik touží po řádném mazlení. V noci se na mě lepí, ale bohužel není sama. Kéž by mohla najít domov, je to ještě mlaďoučká kočička a tak úžasná.

Korádo z Kralup n.Vl., kterého zachránila holčina, když ho jeho majitelé vyhodili, se má k světu. Je sice pořád takový hubený s řídkou srstí, ale je to mazlík. Za měsíc už bude nádherný. Na původní majitele bylo podáváno trestní oznámení za týrání zvířete, jeho opuštění dle zákona §4

„Zatýrání se považuje:

s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat

Porušení zákona řeší obce s rozšířenou působností ve správním řízení jako přestupek nebo správní delikt, podrobně je to také popsáno v zákoně na ochranu zvířat, část sedmá, Správní delikty (§27 a dál). Celé znění zákona najdete např. zde: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-246 “

s výsledkem, že toto policie neřeší, takže to řeší pouze město. Chudák holka, chodí od čerta k ďáblu a tolik se snaží, aby byla spravedlnost a stojí ji to akorát starosti a státní správa se tomu akorát vyhýbá. Výsledkem jsou plné útulky, protože lidé bez srdce se nemají čeho bát, stát útulkům na kočky nic nehradí, takže to všechno odnesou zase jen poctivý občané, kterým není osud těchto koček lhostejný.
Takže budu volat na úřad v Kralupech, aby se nepřecházely takovéto delikty se zvířaty, nejvíce se jedná o kočky. I když postih je směšný. Škoda, že státní správa nemusí vyhozené a bezprizorní kočky řešit finančně jejich pobyt v útulku jako je to ve městech u psů, po té by postih za opuštění zvířete majitelem nikoho neminul, šlo by státu o peníze.
Takto to uhradíme my, spolku z peněz dárců, ach jo, je to ale děsné, lidem to prochází, není šance na jejich výchovu.

Včera volala paní krmička od sociálních bytů v Roudnici n.L., kde je 21 kočiček, že jedna kočička je nějaká nemocná, nevychází z boudičky. Byl už večer, jeli jsme tam s tím, že paní zajistí, aby kočička nemohla z boudičky utíci, není na nás zvyklá. Dávali jsme kočičku i s boudičkou do pytle, s tím, že se doma na kočičku podívám a uvidíme, co s ní. Bohužel se to nepovedlo, kočička se drala ven, pokousala mě i paní krmičku. Byli jsme z toho špatní. Vzala jsem pytelk, byl nějaký těžký a v něm byla ještě jedna kočička a to byla ta nemocná. V boudičce byly totiž kočky dvě a my to nevěděli. Zdravá utíkala a kousala a nemocná chudák zůstala v pytli a my to vůbec netušili. Ještě než jsme se probrali z šoku, z pytle vystartovala i nemocná kočička a i přes bolest, což bylo vidě při útěku, zmizela také.l Tak mám velké výčitky, musím na ní pořád myslet. Paní krmička je nyní dva dny v kuse v práci, tak nevím, zda se podaří kočičce pomoci.

Nechci to zakřiknout, ale jinak je u nás všechno v pořádku, léky na rýmu jsou dobrány, až na Bětušku, to je ale jiná kapitola.

Přeji všem krásný den, Míla