Kocourek Princ, přijatý včera s diagnózou protržené bránice, se dnes ráno o hodně zhoršil. Špatně dýchal, nejedl, lehal si do záchůdku, bylo obtížné mu dát infuzi, nemohl zůstat ve vhodné poloze. Už jsem neváhala a sháněla veterinu, kde Prince odoperují ještě dnes, objednali nás na Vetcentru ve Stodůlkách. Tam paní doktorka vyloučila protrženou bránici. Prince celého prohlédla sonem, znovu zrentgenovala, udělala krevní testy. Má nález na plicích, hl...adina bílých krvinek ukazuje, že by se mohlo jednat o masivní začervení, kdy se škrkavky zapouzdří v plicích nebo o astma. Kocourek byl promodralý s teplotou necelých 36 stupňů. Putoval do kyslíkové komory s vyhříváním. Lékaři se ho pokusí zachránit, zítra se snad dozvíme víc.
Aktuality
Děkuji z celého srdce všem, kteří přispěli finanční částkou na péči pro Sluníčkové kočičky. Velice si toho vážím! Míla
Čtěte zde[caption id="attachment_16549" align="alignnone" width="300"]
OLYMPUS DIGITAL CAMERA[/caption]
[caption id="attachment_16550" align="alignnone" width="300"]
OLYMPUS DIGITAL CAMERA[/caption]
Maličký zrzeček Gordon, který se všech čtyř koťátek držel nejdéle zdravý, ale i tak raději užíval léky, tak nakonec včera přestal papat, hned byl napojen a infuzi a přesto v noci zemřel. Je to jako zlý sen. Jsme z toho s Janou zoufalé.
Dnes jsme neplánovaně přijali kocourka z Ředhoště, který má proraženou bránici a tudíž ho čeká náročná operace. Operace se nemusí podařit, úspěšnost je tak půl na půl. Jedná se však o asi pětiměsíčního bílomourovatého kocourka, pojmenovali jsme ho Princ. Díky Vám dárcům, bude v našich silách mu operaci poskytnout. Ještě včera bychom měli z finančních důvodů veliké starosti. Ke zranění jaké má kocourek dochází s největší pravděpodobností nakopnutím zvířete. Naše první Sluníčková velká operace byla právě operace bránice u Jitušky, tříbarevného koťátka, pamatujete si? Operace se zdařila a Jituška má nyní nádherný domov. Nynější kocourek Princ však bude muset počkat do pondělí, neboť v Litoměřické nemocnici bude personál v plném počtu až tento všední den. K operaci je třeba minimálně tří lékařů. Pokud by se Princ horšil, museli bychom jet do Prahy, což by se prodražilo, ale nedalo by se nic dělat. Kocourek dostal večer infuzi, což ho probralo, trochu i jedl. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet.
Dalším přijmem byla bílomourovatá asi rok a půl stará kočička - matka jménem Hortenzie se dvěma koťaty - holčičkami. Rodinka se objevila u zahrádek na konci Roudnice n.L. u obchvatu. Protože však už tam nebývá žádný zahrádkář a není, kdo by se tam o kočičky staral, tak jely do Sluníčka. Kontaktovala nás paní, která je jezdila krmit, ale už s blížící se zimou, bylo pro ni nepříjemné denně na ...
Ahoj teto Mílo,
posílám pozdravy z Prahy. Vypadá to, že už jsem se konečně stala plnohodnotným členem místní chlupaté party . Zatím ještě okupuju cizí pelíšky, ale mám slíbeno, že v sobotu konečně dostanu svůj vlastní, mrkvičkový . S Amálkou už si pěkně hrajeme, lítáme jako torpéda, rozhazujeme a shazujeme věci (včera jsem třeba tetě ukradla burák a ráno ho sbírala po celém obýváku). Potom si ale spolu hezky lehneme a odpočíváme. Občas mě Amálka i umývá, asi si myslí, že to neumím sama . Matýsek nás většinou jen pozoruje ze škrabadla, ten kocour by pořád jen spal, hrůza. Ale je s ním taky sranda, třeba včera jsme na pavlači pozorovali ptačí divadlo, to bylo něco . Jinak jsme teď všichni zdraví, hezky papáme a kakáme. Teta se vždycky rozčiluje, že k nám snad musí chodit i cizí kočky na záchod, protože nad jejich úklidem stráví po práci tak 20 minut.
Tak se měj moc hezky, držíme tlapky ať už jsou všechny kočičky zdravé.
Aisha & Amálka & Matýsek & Dana & Marek

Kočičí domov Sluníčko se opět ocitl v tíživé finanční situaci. Letos máme snad nekonečný příjem koťátek, která jsou bohužel dost často v žalostném stavu a potřebují veterinární péči. Na veterinární klinice vznikl dluh a dále nejsme schopni pokrývat náklady za léčbu. Prosíme hodné lidi o jakýkoliv finanční, nejlépe pravidelný měsíční příspěvek. Za každou částku jsme velice vděčni. Bohužel útulek nemá žádné dotace a vše hradí z vlastních zdrojů a peněz hodných dárců. Všem, kterým není osud chlupáčků lhostejný mockrát děkujeme!!!
Náš transparentní účet 2500438542/2010 www.kocicidomovslunicko.cz https://www.facebook.com/
Čtěte zdeMockrát děkujeme všem dárcům za finanční příspěvky, které posíláte! Bez Vás by útulek nemohl existovat!

Včera svůj boj o život prohrál maličký rezavý Gucci. Je to strašné, modlíme se s Janou, aby to už přestalo. Je to strašně psychicky náročné. Já děkuji Janě, že situaci ustává a funguje i přes tu hrůzu, co se s koťaty děje. V pondělí přivezla Marcela asi čtyřměsíční bílomourovaté kotě - chlapečka Vašíka. Zachránila mu život. Viděla, jak sedmiletí kluci kotě nahánějí a když ho dohnali, jeden ho vzal za zadní nožičky a rozhoupal ho chtěl... ho daleko hodit. V tom Marcela zakřičela, kotě¨malý smrad hodil na zem utíkal pryč i s druhým klukem. Kotě bylo strašně vyděšené, Hrůza! Marcela však kluky zná a už se jejich chování řešilo ve škole před třídou. Děti jsou zlý i v tak mladém věku.
Ahoj teto! To jsem já, Šmahel! Už dlouho jsme s dvounožkama nesesmolili žádný dopis. Dvounožky totiž pořád nemají čas, jedna je věčně kdesi v Praze (prý aby byly peníze na granulky, maso a kočkolit) a druhá mi vždycky ráno říká, že je jí strašně líto, že musí odejít, ale že do toho blázince musí, aby byla chytrá a jednou měla fajn práci, protože bez práce nejsou granule...až teď jsem je konečně donutil zasednout k tý fajn bedýnce s tlačítkama, po který tak rád chodím, protože dvounožka vždycky nadává, že jí tam něco zmáčknu a všechno zmizne (a taky že jo, vždycky jí minimálně otočím obrazovku vzhůru nohama). Důležitý je, že mi dvounožky koupili předčasný dárek k Vánocům. Říkám mně, protože mámu Šimlu to vůbec nebere. Mám konečně vlastní koulodráhu! Je děsně fajn, ale občas mi dvounožky vezmou tu kuličku, prý tu nemůže být přes noc takovej rambajz. No tak aspoň namáčím malému dvounožci ponožky do misky s vodou. Myši už totiž umí skoro všechny plavat, dvounožka se nechala slyšet, že by se nedivila, kdyby všech osm zplesnivělo. Jinak je všechno fajn, už jsem velkej kocour, byl mi jeden rok a dvounožky říkaly, že už je ze mě pořádný "klacek". Doprovázím je všude, když se ráno líčí, když jedí tu fajn bílou věcičku, které říkají jogurt a dají mi vždycky trochu líznout, taky s nimi vařím a koukám se z pračky, když se jedna z nich sprchuje. To mi pak říkají "čuňák", ale mně to nevadí :). Když si jde druhá dvounožka vyčistit zuby, obsadím spolehlivě celé umyvadlo. Moje maminka je pořád stejná, nehubne, ale díky mně ani netloustne, protože se jí každé ráno snažím včlenit do své hry na babu. Obyčejně jí hraju s dvounožkama, lítají po bytě a já za nimi. Dvounožky pak celé zadýchané říkají, že už se asi zbláznily, ...
Čtěte zde


