Aktuality

27Zář
0

Zpravodajství do 27.9.2015

Tak jsm včera v noci psala zprávy a nyní koukám, nejsou tady. Usínala jsem u toho, takže jsem je neuložila. To mě mrzí a Vám příznivcům se omlouvám za delší odmlku. Včera jsem byli na umís'tovací výstavě v Praze KC Zahrada - Chodov, kterou pořádal spolek Srdcem pro kočky. Myslím, že se výstava vydařila, umístilo se celkově hodně kočiček. My jsme vezli Oxanku, Ríšu, Kačenku, Gábinku, Filípka a Zarušku. Do nového domova odjel Ríša a Oxanka. Sice máme spoustu koťat, ale ještě nejsou připravena na výstavu. Je však pěkné, že se uvolnila místa v jíných útulcích. Moc mě mrzí, že Zara nenašla nový domov, protože ta by ho úplně nejvíce potřebovala. Děkuji za pomoc s výstavou Aničce Valáškové, která jako jediná přišla na Sluníčko stavět klece a ještě přijela pomoci i na výstavu, dále děkuji za asistenci na výstavě Páje Šmucerové, Emě Hykešové, Denise Zikmundové, Andrejce Hořejší, Marušce Michlanové a Michalu Dvořákovi. Páje, Michalovi a Marušce Zimazlové děkuji i za pomoc s úklidem v útulku. Současně s touto výstavou je Sluníčko na akci Mezi ploty, která se konala v sobotu a i dnes v neděli. Volný čas věnovala Sluníčkovým kočičkám na této akci Jana Michlanová, Terezka Baudišová a Andrea Švehlíková, za což jim tímto děkuji! A nyní zprávy z útulku: Roneček stále nabírá na váze, možná mě jednou sní, má ohromný apetit a to je moc dobře. Rány na zádíčkách jsou už suché, brzy budou úplně zahojené. Na nožičkách je to trochu horší, hojení bude trval dlouhé, ale i tak jsou živé rány "krásné". Kočička Barborka má pořád rýmu, ale přišla hodně zanedbaná a léčba bude trvat delší dobu. Také hodně jí a nabírá sílu. Jen doufám, že nebude následovat Bětušku nejen ve vzhledu, ale i v chronické rýmě. Věřím, že ne, určitě se úplně uzdraví. Malá Macinka se zašitým očičkem se v jídle "babrá", je hubená, ...

Čtěte zde
26Zář
0

Rafík pozdravuje ze svého nového bydliště 🙂

D1 D2 D3

Čtěte zde
26Zář
0

Boreček, nyní Oliver, nás zdraví z nového domova

Ahoj všichni ve Sluníčku! Tak uz jsem strávil první noc v nové rodině a jsem velmi spokojený! zda se, ze vsechna zvířátka co tu žiji take si me rychle oblíbila. Mam tu spousty svých veci a hraček a míst kam mohu běhat :)) bude mi tu urcite skvele. Uz si i hraju a tolik se nebojím. Hlavne jsem hodne moc mazlivy a to se vsem libi! tak se mějte hezky, zase se ozvu. Ahoj, Oliver ( dříve Boreček)   C1

Čtěte zde
26Zář
0

Trijána, nyní Mája, ve svém domově

B1 B2  

Čtěte zde
26Zář
0

Pozdrav z domova od Zoe a Artuše (dříve Kristián a Elis)

1A 1B 1C 1D 1E

Čtěte zde
23Zář
0

Mařenka, Sluníčková Syndy, má se fajn, koukají ji čerti z očí

12016562_1189589267734160_528827879_n 12030913_1189589234400830_2036505426_n

Čtěte zde
23Zář
0

Plyšáček, naní Marvin z nového domova

Dobrý den, 5r2juw2LQRfmWZqonJPoX82yEvnfaykduXY4ZVvziXz_mUypOiB2univQjGEO069ocdaSa8 34KBh_Rm_R_9jrGKLBE8K4HmrqWgpKz7Elnyj4oM2GDuTrWj7uzCbsR7jv3QB5qJ7ZOmFds DSC_0441 DSC_0497 DSC_0542 DSC_0555 tak se po měsíci ozýváme, jak nám to spolu pěkně jde. Marvinek už je plně zabydlený pán domácnosti. Je to takový náš generál. U všeho musí být. Když vařím, hlasitě to komentuje. Má rád vodu, pořád leze do vany, umyvadla i kuchyňského dřezu. Naučil se otvírat si dveře takže jsme museli otočit kliky a pořídit zámky. Neustále nám leze do koupelny když se koupeme a hrne se taky pod sprchu. Máme ho plný byt, ale rozhodně bychom ho nevyměnili. Už je také trochu zaoblenější než když jsme si ho přivezli, jen zadní nožičky by potřeboval ještě trochu nasvalit. Také je to velký mazel, využije každé příležitosti k hlazení a drbání. V příloze zasílám pár fotek a držím Vašemu útulku palce, koukala jsem, že toho teď zase máte nad hlavu. Příští měsíc pošlu aspoň malý příspěvek.

Čtěte zde
23Zář
0

Umísťovací výstav už v sobotu, těšíme se na Vás!

kocky_2umistovaci_vystava_fcb_banner_504x504px_03

Čtěte zde
23Zář
0

Zpravodajství z 22.9.2015

Mnohokrát děkuji Vám všem, kteří jste nám finančně přispěli na kočičky, pořád přibývají ko'tata, dospěláci musí nyní počkat. Jsem Vám vděčná! Dnes jsem si odvezla z nemocnice "domů" malou Macinku. Má zašité očičko a paní doktorka říkala, že měla v hlavičce spoustu zapáchajícího hnisu a musela si vytrpět hodně bolesti. Konečně se jí uleví. Je tak krásná a sladká. Spinká a trochu papá. Musí dohnat spánek v teplém pelíšku. Je mi moc smutno, že musela takhle žít, někde venku, žádný "její" páníček ji nepomohl, k tomu hlad a svrab v ouškách. Byla v trávě, ve škarpě v Hoštce.

Dneska večer byla přijata další kočičí asi roční slečna Xenie. Nalezena byla naší příznivkyní v Litoměřicích a poraněnou nožičkou - tlapičkou. Paní Věra kočičku odvezla na veterinu k ošetření a po té do Sluníčka. Xenie má tlapičku zhnisanou a propíchnutou skrz na skrz. V kleci se jí vůbec nelíbí, celou noc mi bude asi "zpívat". Nožička bude doufáme v pořádku. Když jsem se konečně dostala k počítači, že napravím, co jsem zanedbala a ještě nedodělala a konečně odpověděla na emaily, soustředila jsem se na práci tak dokonale, že jsem nepostřehla, že mám pod nohami cca 3 cm vody. Poprvé jsem zapnula pračku, kterou jsme dali do útulkové místnosti, protože jedna v koupelně nestačila, pračka vypouštěla vodu na zem a já na to přišla až, když mě noha zklousla z pantofle, když jsem se naklonila s fo'tákem ke kabelu, že budu přidávat fotky. To byl opravdu šok, všechno máme zespoda mokré a do teďka jsme se Standou vytírali a to jsem ho bohužel musela vzbudit, nezvládla bych vytřít tolik vody z tak velké mistnosti. Netušila jsem, kolik vody vyproduje pračku za jedno ani ne moc dlouhé praní. Snad se nezničí škrabadla a nábytek. Postel mám zespoda pěkně nacucanou.
23Zář
0

Příběh od našeho kotěte

Když se kouknu na sebe, tak se musím pochválit!!! Nevypadám já věru zle, zkrátka chlapík, jak má být!!! No to byste nevěřili, co mně se stalo!!! Spokojeně si žiju s bráchama, tetama a ségrama, krááásně zlobíme, když najednou šup, dup, já a ségry jsme v krabici. Řákám si supéééér, nějaká nová hra a vono houbeles!!! Přijela nějaká cizí paní a já slyším svojí posluhu: „NO podívejte, ty lidi jsou bestie, oni je nechali v krabici v Roudnici u Vitany! Tákhle jsme je tam našli, chudinky.“ No mě snad šálí sluch i zrak!!! Dyť jsem se narodil tady, u tý posluhy, co teď vykládá nějaký divný věci, že jsem odjinud. Ségry se choulí ke mně a já jsem celej tumpachovej, protože mi to začíná bejt jasný. Posluha vykládá lež jako věž, protože už nás nechce!!! Naše maminka to celé pozoruje z křoví a neví co si počít. Bojí se o nás. Začneme mňoukat jako o život, nevíme co se děje, jestli nás pojedou zase utopit, nebo co jako??? Paní, co pro nás přijela, čapne krabici, její hlas je nedůvěřivý, jakoby se jí něco nezdálo. Nakonec řekne: „...žádný dlouhý povídání, jedeme.“ Naloží nás do velký obludy na kolečkách a za chvilku už putujeme do vězenice. ZA CO??? Za to, že jsme se narodili. Za to!!! Když nás konečně vyndaj z krabice, rozhlížíme se a poznávám i tvář té paní, co nás odnesla. Zdá se milá. Má slzy na krajíčku, nadává, mluví o bezmoci. Už ví, že jí naše posluha lhala. Děti od sousedů jí řekly, že si s námi chodí už několik týdnů hrát. Nebyla jsme nalezená koťátka. Byly jsme její kočičky. Jen je lakomá a nedá pár kaček za kastraci a naše mamka bude furt dokola rodit koťátka a oni je budou strkat ...

Čtěte zde