Ve čtvrtek byly vykastrovány tři kočičky z ocelárny. V pátek odjel zpátky do ocelárny jeden rezavý kocourek. Ostatní kočičky zůstávají do zahojení řezů po operaci – tři kočičky a jeden kocourek, který neměl sestouplé varle.
V pátek byla na kastraci kočička Vilma z Černoučka. Neměla žádnou jizvu na bříšku, takže byla otevřena, ale již kastrována byla zřejmě bokem.
Kočička Stánička opět přestala jíst, dneska měla zase vysokou horečku. Paní doktorka Stáničku poslechla, v dolních dýchacích cestách má trochu šelest, nález není nijak velký. Po týdnu antibiotik se její stav příšerné rýmy ještě zhoršil, dostala léky jiné. Stánička je takové nedochůdče, je droboučká se špatnou imunitou.
Joly opět kýchá. Joly bude zřejmě pořád takto nemocný. Je to smutné, potřeboval by do čistého prostředí, ale nikdo si ho nevezme, když má pořád ubrečené oči a rýmu. Je z něho závisláček, mazlíček, který mi spí u hlavy.
Černá kočička z Klenče dostala jméno Ivetka. Nemá až tolik velikou rýmu jako Stánička, přesto delší dobu nejedla, ale hlavně nebyla ani jednou na záchůdku. Ve středu konečně snědla trochu konzervy, ale za dalších 24 hodin opět záchod nepoužila. Raději jsem ji odvezla k paní doktorce, po cestě se Ivetka počůrala, takže jsme zjistili, že čůrá a má prázdný močový měchýř a střeva naplněná neměla. Měla jsem strach, aby nebyla ucpaná. V pátek se přece jen podařilo zase do Ivetku vpravit trošku kapsiček a syrového masa. Jsou to někdy opravdu starosti.
Rezavého kocourka Cyrilka z Hradčan jsem už pustila z klece, ale kocourka Brňánka to pěkně naštvalo, Cyrila napadá. Oba kocourci jsou k lidem tak skvělí, ale kocouří konkurenci nepřijmou. Je to trápení, nemám je kam dát od sebe, vedle v místnosti je ještě více kocourů.
Stejný problém je s kocourkem Rumburakem, napadá Ondráška a Víťu. Kluci jsou z něho vyděšeni a Víťa chodí ještě méně domů.
Byla jsem tak ráda, že se ...
Čtěte zde