Nemáme nyní moc šťastné období.
U Sebíčka se potvrdila FIP, příznaky nastupovaly rychle, bříško se zvětšovalo, byl unavený, žluté bělmo, nechutnalo mu jíst. Byli jsme na veterinární klinice Metropolevet, kde byl uspán. Moc nás to trápí. Vždycky si člověk u FIP myslí, že to třeba není tahle nemoc, že se stane zázrak, ale bohužel u této nemoci nikdy nestane. Sebík je desetiměsíční kotě, který je ve Sluníčku velice krátkou dobu. Jako jediný byl z Dušnických kočiček mazlivý. Chudinka měl tak krátký život.
Na veterině byla i Meduňka, která nás trápila nejedením. Nevypadalo to dobře, byla dehydrovaná. Dostala troje nové léky, infuzi a dneska večer konečně začala jíst. Tak doufáme, že to s ní bude dobré. Tedy do určité míry, neboť pravé ouško má špatné, zřejmě i nevyléčitelné.
Černobílá kočička Adrianka, které vypadaly chlupy na krku a srst oholená kvůli „živým dírám dovnitř těla na boku nedorůstá. Na kůži nebyla diagnostikována žádná plíseň, ani paraziti, byly nasazeny léky na obnovu srsti.
Bubíčkovi pan veterinář vysadil antibiotika, nyní nic nebude užívat, s léky se nelepšil a má za sebou léčby snad všemi antibiotiky, které existují a to bez úspěchu. Tak uvidíme.
Velkou radost nám dělá stále Rumburak, už jsem ho i chovala v náručí. Má otevřená dvířka u klece, ale bojí se vylézt.
Smouki je už lepší, běhá spíše v bytě než v útulku, v mazlení je pořád mezi námi bariéra. On si zvykne.
Píšťalka je zlatíčko.
Sárinka od Labe je pořád lepší a lepší. Poslední dobou ji načapávám venku mimo garsonku. Řekla bych, že na mě útočí už jen minimálně. Nejvíce právě při úklidu, nechce, aby jí do jejího bytečku lezla.
Facebook
Čtěte zde
Čtěte zde
