Dobrý den všem ve Sluníčku, lidem i kočkám!
V novém domově se mám dobře. Teď se jmenuju Vrňata, protože každé ráno (cca kolem šesté) vylezu svým lidem na krk, zalehnu je a hlasitě vrním, dokud se nevzbudí. Hezky se tu o mě starají a mám tu i kočičí kamarádku - rok a půl starého nalezence Kulajdu. Řádíme po celém bytě a společně postupně likvidujeme veškeré pokojové květiny, což mě velice baví. Zato čtyřletá bengálka Kotleta mě moc ráda nemá. Je asi trochu namyšlená, protože je čistokrevná. Postupně si jakž takž zvykla a toleruje mě, ale hrát si se mnou moc nechce. Asi taky trochu žárlí, že jsem jí odloudila Kulajdu, která je teď pořád se mnou a za ní jde jen tehdy, když si chce nechat vyčistit uši (to já jí samozřejmě nedělám a dělat nehodlám). Kotleta je prostě stará protivná bréca.
Moji lidé mi říkají, že jsem kočka jak z učebnice, protože když se chci chovat, tak se jim nacpu do náručí, i když nechtějí. Ale když se chovat nechci (nebo když na mě vezmou ten odporný vyčesávací kartáč), tak okamžitě syčím a ječím, jako kdyby mě na nože brali. To dělám, i když Kulajda vyhrává v našich vzájemných soubojích (které samozřejmě vždycky začínám já). Kulajda je pro mě vůbec skvělá parťačka, protože si ode mě nechá všechno líbit a nikdy mě nebije tlapkou, ani si nestěžuje.
Všem ve Sluníčku moc za všechno děkuju a kočičkám přeju, aby i ony našly hezký nový domov.
Vaše Bertička/Vrňata
PS: Omlouvám se za kvalitu fotek, moji lidé to zjevně moc neumí.
Facebook
Čtěte zde
Čtěte zde
