Zpravodajství z 3.2.2014 od Mily
Sašence je už lépe, hezky jí a mazlí. Ještě si však se mnou moc nepovídá jako, když přišla do Sluníčka.
Malý Damiánek má pořád velkou rýmu, užívá antibiotika a také trochu papá. Hodně v kleci odpočívá.
Sněženka se stále často po mě ohání, není to tak intenzivní jako minulý týden, ale spouštět hrůzu syčením ji jde velmi dobře.
Tedíka jsem „vyhnala“ z klece, pořád tam jen ležel a jedl, byla by z něho doslova koulička a navíc jsem potřebovala uvolnit klec pro Růženku. Tedík se v prostoru s kočičkami moc dobře necítí, ale musí si zvykat, v kleci by neměl moc hezký život.
Růženka se mi zdála již několikátý den taková netečná, viděla jsem ji polehávat. Protože je plachá, nechtěla jsem ji stresovat odchytáváním. Dneska jsem měla o ni už strach a tak se mi ji po delších „bojích“, které jsou patrné na mých poškrábaných rukách, podařilo chytit a umístit do klece. I teplotu jsem ji změřila, ale horečku nemá. Tak uvidíme. Budu ji chodit hladit, třeba si dá říct a trochu se přestane bát.
Fanouš mi při každém krmení a čištění záchodku ukazuje svoje velké zuby, hrozivě je na mě cení a při tom syčí. Bude vrácen na místo odkud byl odchycen. Dnes dobere poslední antibiotika na rýmu, alespoň doufám, že je poslušně sní v kapsičce jako minulé dny.
Janička údajně nepatřila do lokality, kde byla odchycena a zpátky ji tam vzít nemohou, tak zůstane ve Sluníčku. Jen doufám, že si dá říct s mazlením. Není útočná, nesyčí, ale hodně bojácně se krčí. Je už po léčbě antibiotiky, odblešená a odčervená.
Inuška je tak odvázala, zapomněla na všechno špatné, strašně ráda se mazlí, chová, hopsá a hraje si s hračkami. Vůbec jsem nevěřila, že se takhle uvolní a bude jako ostatní bezstarostné kočičky. Je tak vděčná, heboučká a chtěla by mě mít jen pro sebe. Kousek jejích bezstarostných hrátek jsem natočila.
Vendulka je také úžasný mazlík. Amálka ztrácí pomalu svoji plachost, vyvaluje se na pelíšku, když jdu okolo, ukazuje bříško a doráží na mě. Zuzanka je taková svá, kočky kolem sebe moc nemusí, ale s lidmi se přátelí ráda. Její rýma je už skoro vyléčena.
Jůlinka se zabydlela spolu s Filoménou, Flórou, Dudlínkem a Maceškou mimo kočičí místnost, tedy v druhé půlce domu. Obývají kuchyň, jídelnu, ložnici, koupelnu a verandu. Jůlinka si strašně přeje ven a totéž i Filoména. Byly by holky šťastné v domečku se zahrádkou. Již se jim podařilo utéci a moc se jim venku líbilo.
Čenda dle Klárky zatím není v novém domově moc šťastný. Jeho spolubydlící kočička ho však přivítala s radostí, hrála by si s ním a on se jí bojí. Uvidíme, jak to bude dále. Myslím na něho.
Nemám žádné zprávy o Čudle a to mě trápí.
Přikládáme fotku naší náladové Sněženky 🙂
Přeji krásnou dobrou noc.
Žádné komentáře