Chlupatý Méďánek je druhý den na infuzích. Přidal se průjem, o jídlo nemá zájem, pícháme antibiotika, vitamíny a injekce na zklidnění trávicího traktu. Nosánek má pořád krvavý. Mám o něho velkou starost.

Josífek musí být stále v kleci, vůbec se mu to nelíbí, ale pořád má rýmu.

Heřmánek se už otrkává, je druhý den po kastraci, chtěl by se pořád mazlit. Je to hezký kocourek.

Amanda (z krabice před Sluníčkem) měla včera horečku, v izolaci, užívá léky, dnes však již jedla. Je samá kostička. Její bráškové a sestřička pořád seděli na trámu ve voliéře, i když ji měli sami pro sebe. S Milunkou jsme je pochytaly a zavřely do karanténní místnosti. Broučkové se bojí, ale v náručí vrní. Na trámu bychom se moc nezkamarádili. Takže bude přesvědčování.

Tamagoči má už trochu lepší očička, hezky papá, ale při všech léčebných úkonech se tvrdě brání. Z klece se ani nedobývá ven.

Kubíček dává pláčem o sobě vědět kdykoli vrznou dveře u domu. V sobotu se konečně dočká domova. Pojede zpátky ke svým páníčkům. Snad se polepší a bude si paničky vážit.

Bukísek občas přijde dovnitř, ale mě se hodně bojí. Je to od té doby, co jsem mu kapala do oušek. Návštěvám se ho někdy podaří i pohladit.

Bohužel adopce plachých kočiček na statek se oddálila. Snad to vyjde a budou kočičky šťastné. Za každou cenu je tam však dávat nechceme.

Zoro je už úplně dobrý, musí však zůstávat v kleci, mám velký strach ho pustit. Pořád mám před očičma, jak napadl každého, kdo byl poblíž a jak tomu nedalo zabránit, jak byl Zoro agresivní.

Od včerejšího podvečera a dnes celý den byl uklízecí. Přijela mi pomoci Pája a Danča. Večer přišla i Milunka. Děvčatům moc děkuji, Sama bych to nezvládla a je třeba Sluníčkové svěřence držet v řádné čistotě.

Děkuji děvčatům Terezce a Andree za účast na Dni zvířat na Pankráci a za prodej našiho úžasného zboží v charitativním krámku.

U Kauflandu v Roudnici n.L. našla prodavačka malé kotě, které se tam potulovalo. Vzal si ho domů její přítel, ale jeho bratrovi se spustil záchvat dušnosti a tak přinesl kotětí asi 2,5 měsíce starou mourovatou Agátku do Sluníčka. Agátka má plná ouška svrabu.

Všechna jarní koťata zlobí, lítají, píšou se mnou zprávy, šplhají mi po nohách, visí za krkem, no máme ve Sluníčku veselo. Ale zaplať Pánbu za to, doufám, že jim zdraví chvíli vydrží.

Vlastík má už očička bez zánětu, ale na levé očičko už vidět nikdy nebude. Jeho ségra Liduška s ním sdílí voliéru. Snad už jsou je žádná ošklivá viróza neskolí. Hanička řádí s ostatními koťaty v hlavní místnosti.

Emilek by moc potřeboval nový domov. Je to veliký mazlík a ve veliké skupině koček mu to nesvědčí, není šťastný.

Hezký sobotní večer přeje Míla