Aktuality
Dneska byl po delší době u nás klid. Byly jsme skočičkami poslední den sami doma bez ostatních členů rodiny a neměly jsme žádnou návštěvu. Hezky jsme si ten klid užily. Spaly jsme až do 11ti hodin. Dospělé kočičky jsou v pořádku, kromě Bětušky, která stále bojuje s rýmou. Jak ji vysadím antibiotika, ošklivé hnisavé nudle jsou tu hned. Už brzy půjde na vyndání drátů ze sanice a bude se muset vyřešit příčina hnisu v hlavě. Terezka a Lucinka chytily každá myš, Terezka se přišla jako obvykle pochlubit a Lucinka ji snědla hned. Chudák nemá u nás co jíst. To jsou situace, kdy nevím co dělat. Mám na ně vztek, že týrají jiné zvířátko a že dostanou tasemnici. Je to však jejich přirozenost, tak raději odejdu, abych nic neviděla a později uklidím zbytky. Kevinek mi dělá radost, začal už hezky jíst, rýma ustupuje, jen očičko mu ještě teče. Nechce být v koupelně, cpe se ven, ale to nejde. Průjem už nemá, zaplňuje se mu propadlé bříško a brzy bude zase stejný fešák jako před tou ošklivou nemocí. Ostatní koťátka jsou v pořádku, stále je pozoruji. Uvařila jsem jim kuře, aby si užila trochu masa. Trijánka se pomalu zase u nás zabydluje. Bojí se ostatních kočiček, ale večer se už odvážila z klece. Najíst se v klidu ještě moc nedokáže, pořád se otáčí a má strach z napadení jiné kočičky. Je to taková ňoumička neškodná, ale krásná. Koťátka s Esterkou se už vydala z ložnice boudy v kotci do předsíně. Jejich chůze se vylepšuje, ještě se však trochu kymácí. Dudlínek a Daneček pořád hlídkují u domovních dveří, aby mohli nečekaně utéci ven. Od včera, kdy odjela Bonny, je mezi kočičkami méně šarvátek a to jsem moc ráda, je mi líto, když se nemají rády. Mám stálé informace o Sněžence, perfektně si zvykla, je spokojená a její páníček také. Kájíček zase začíná ...
Čtěte zdeOmlouvám se za zpoždění, ale včera v noci jsem zprávy napsala, ale neuložila je. Takže nyní znovu: Standa s Milčou jsou na dovolené a já zjistila, že s chozením do práce sama nezvládnu péči o útulek, hlavně marody a veterinu, tak jsem si vzala dovolenou. Ve středu mi pomáhaly Terezka s Maruškou a ve čtvrtek udělaly generální úklid Pája, Janička a Markéta. Všem děvčatům mnohokrát děkuji!!!! Včera nás opustilo sladké, milované koťátko Hanýsek. Je mi to hrozně líto, bylo to ještě tak maličké stvořeníčko s životem teprve na začátku. Šlo to velmi rychle. Ve středu byl izolován, nejedl a z plachého kotěte byl ráz na ráz apatický chlapeček. Teplota ukazovala 34,2 st.C, ihned jsme se rozjeli na veterinu, bohužel se nepodařilo napíchnout kanylu. Léčba tedy pícháním roztoku pod kůži, antibiotika a další injekce, zahřívání na podušce....večer teplota již 39,3 st.C, což mě trochu udělalo radost. Ráno Hanýsek mimo podušku, hledal studené místo, to už jsem viděla, že to není vůbec dobré, násilné zahřívání, voda pod kůži......asi za dvě hodiny mi umřel. Bylo to strašně rychlé, takhle malá koťata nemají téměř žádnou šanci panlekopenii zdolat a to Hanýsek vůbec nezvracel. Kevinek, který nás trápí stejnou nemocí, který dlouho zvracel, byl apatický, léčba probíhala klasicky - infuze, antibiotika, injekce proti zvracení....průběh podobný jako u Vojtěšky. Když už se trochu stabilizoval z panlekopenie, přišla ošklivá rýma, ale dnes mohu říct, že v boji vyhráváme. Dnes Kevinek již papal, leze po mě, chce chovat, je izolovaný v koupelně, ale v kleci být nechce, rýma ustupuje a průjem též. Hlavně, že začal jíst, což bývá největším kamenem úrazu, právě rozjedení po tak dlouhé hladovce. O Kevinka jsme se báli, že jsme se ani nechtěli pouštět do podrobných zpráv o jeho nemoci. Jsou to opravdu nervi. Stále myslím na moji Vojtěšku, strašně mě přirostla k srdci. Zvlášní je, že Vojtěška ...
Čtěte zde
Večerní zpravodajská relace ze Sluníčka ve zkratce... 24.6. a 25.6. - Zase se omlouváme za včerejší chybějící zprávy. Míla, chudák, zprávy únavou nedopsala. Ona asistence desítek koček, které by také chtěly něco připsat, dopsání textu značně pozdrží - Stále na Vojtěšku myslíme, je dojemné, že i tolik z Vás na ní myslelo. Taková maličká mourinka a má tak velikou sílu probudit něco ve spoustě lidech ... Moc Vám všem za Vojtěšku děkujeme! Jak za příspěvky, tak za povzbuzení a účast. - Dnes jsme se dozvěděli další pecku. Malinký Hanýsek má panleukopenii. S Vojtěškou se vůbec nesetkal, při jeho příjmu ona již byla na veterině a on byl hlavně v jiné části domu. Asi si to donesl z ulice, ale přenos v útulku také není vyloučený. Hanýsek je v tuhle chvíli hodně podchlazený, neblinká, ale je apatický. Započalo se léčení. Hanýsek je oproti Vojtěšce k tomu všemu hodně maličký, ale třeba to on zrovna zvládne, tahle hnusná nemoc je úplně nepředvídatelná. Tentokrát se zkusíme vrátit k naprosto klasické léčbě, kterou podstoupil Dudlík a Nina a pomohla. Tím neříkáme, že sérum je neúčinné. Máme zprávy, že u mnoha kočiček zřejmě právě sérum zabralo. - Nejnovější kotě z Litoměřic se jmenuje Honzík. Je to zrzek s bílou náprsenkou, s čumákem opatlaným od samého žřaní a s velkou chutí dostat se z klece ven vstříc novým zážitkům. - Dlouho jsme nepsali o Zuzance. Zuzanka se již poměrně dobře sžila s ostatními kočičkami, žádné útoky, naprostá tolerance. Proto se naší milované jednoočce rozšířily obzory a myslíme si, že není podmínkou, aby byla v novém domově jedinou kočičkou. - Dneska se konalo benefiční divadelní představení pro děti. Dobrovolný vstup soubor Li-Di věnoval našemu útulku. Strašně moc děkujeme Veronice a Martině za uspořádání, hercům za jejich čas a perfektní zábavu a výkon, ZUŠ Litoměřice za poskytnutí prostoru jak pro představení, tak i pro náš krámek ...
Čtěte zde
Pavlíka k nám dovezli, byl nalezený u silnice, po srážce autem. Bohužel jsme ho museli druhý den uspat....
23.6. 14
- Dnešní den bude ve Sluníčkové kronice zapsaný jako nešťastný. Včerejší, autem sražený kocourek dnes odešel k Velké Kočce. Kocourek Pavlík, jak byl navečer pojmenován, měl kromě polámaných nožiček i přetočenou páteř. Odpoledne jsme se s ním rozloučili.
Tohle je veliké neštěstí toulavých kočiček. Často je srazí auto a ony pak třeba dlouho někde samotné, dokud nezemřou. Snad to nevyzní špatně, ale jsme rádi, že alespoň Pavlík měl trápení kratší. Je nám moc líto, že to takto dopadlo. Pavlík byl mladý, sametově černý a překrásný kocourek. Pavlíku, mrzí nás to a nezapomeneme...
Moc děkujeme naší veliké pomocnici Denise Zikmundové, že pomohla s vyřešením vypjaté situace navrácení Trijány zpět do útulku. Míla pro ní jet opravdu nemohla, paní "majitelka" vydírala a Denisa bleskurychle zareagovala a pro kočenku dojela a přivezla jí k nám. Díky moc za pomoc Deniso! 🙂
Čtěte zde- Protože nás včera opustili Pavlík s Vojtěškou, nedopsala jsem ostatní události. Měla jsem v hlavě prázdno.
- Přijato bylo kotě z Litoměřic. Více napíši večer.
- Po dvou měsících nám byla vrácena milovaná Trijána s tím, že "UŽ TÝDEN" napadá druhou kočku majitelky. Nebyli ochotni ji dovézt. Prý, když si nepřijedeme, odnesou ji do Trojského útulku. Dožadovala se i navrácení adopčního poplatku. Trijána je nyní v kleci a je dost hotová. Chceme pro ní najít co nejrychleji nový domov. O problémech s Trijánou jsme nevěděli. V útulku byla k ostatním vzorová a zprávy z nového domova byly také pozitivní. Je nám kočičky moc líto.
- Kevinek si uzobnul vařeného kuřátka... 🙂
Přikládám foto Trijánky...
Tereza
Večerní zpravodajská relace 23.6. 14 - Dnešní den bude ve Sluníčkové kronice zapsaný jako nešťastný. Včerejší, autem sražený kocourek dnes odešel k Velké Kočce. Kocourek Pavlík, jak byl navečer pojmenován, měl kromě polámaných nožiček i přetočenou páteř. Odpoledne jsme se s ním rozloučili. Tohle je veliké neštěstí toulavých kočiček. Často je srazí auto a ony pak třeba dlouho někde samotné, dokud nezemřou. Snad to nevyzní špatně, ale jsme rádi, že alespoň Pavlík měl trápení kratší. Je nám moc líto, že to takto dopadlo. Pavlík byl mladý, sametově černý a překrásný kocourek. Pavlíku, mrzí nás to a nezapomeneme... - Dnes jsme se rozloučili i s Vojtěškou. Chtěla bych toho tolik napsat, ale nevím, kde a jak začít. Tolik jsem věřila. Vždyť tak dlouho bojovala! Do útulku dorazila jako okouzlující "pohlednicové" kotě s překrásnýma očima. Radosti na rozdávání, velká chuť do nejrůznějších podniků. Sršila z ní energie a nadšení a to i přes zradu, kterou jí před tím zlý člověk způsobil. Někdo jí vyhodil v Lovosicích u nemocnice. Vojtěška však důvěřovala. Hned jsme si mysleli, že tahle maličká dokonalost se v útulku dlouho neohřeje a brzy bude zdobit nějaký krásný domov. Panleukopenie byla tedy veliká rána. Jak víte, zkoušela se léčba speciálním sérem, podpora imunity interferonem... Vojtěšce se však k tomu všemu přidala rýma, která bránila holčičce začít pořádně s jídlem. Bylo to dlouhé, ale Vojtěška se prala. Poslední dny trávila na veterině. Dneska už bylo jasné, že Vojtěška je až příliš zesláblá. Už žádné dobré vyhlídky. Nechali jsme kočenku odejít. Milá Vojtěško, nikdy na Tebe a Tvoji odvahu a sílu nezapomeneme. Tolik lidí Ti drželo palce a myslelo na Tebe. Víme, že teď už si zase veselá kopa, proháníš se v nebi s ostatními miláčky a máš tam plno hodných lidí na Tvoje oblíbené mazlení. Děkujeme Ti.
Čtěte zde