Miláček Jajo, přezdívaný Jaroušek, má od pana doktora nakázaný klid na lůžku. Je ještě moc slabý a běhání ho hodně vyčerpává. A tak spinká a spinká a spinká. 😺 Potřebuje se pořádně rozjíst a nabrat váhu, zatím je to hrozná kostřička, ale pracujeme na tom!
Jaroušek miluje hlazení, drbaní i pusinkování.
Pokud to všechno zvládne, tak z něj bude ten nejrozmazlenější kocourek na světě. 🌞😻
[vid_embed]
O našeho maličkého Zahradníčka už se prý bát nemusíme, nabaští se sám i bez lahvičky a s velikou chutí, konzervu má doslova až za ušima😀. Musel postoupit očistu.
[vid_embed]
[vid_embed]
Příspěvek z Facebooku
Zpravodajství do 16.9.2018
Pro všechny příznivce, kteří drží Jajínkovi palce, sděluji, že malý chlapeček stále bojuje. Nyní je v péči Markétky. Byl dnes u pana doktorka, dostal výživné papání, byla mu kontrolována krev. Podotýkám, že nejsme veterináři a tudíž nerozhodujeme, kterému zvířátku vezmeme život. Jen veterinář může posoudit, zda kočička má či nemá šanci se uzdravit. Pokud šanci má, rozhodně nebudeme lékaře přemlouvat k uspání zvířátka. Jajo šanci má a my věříme, že nabere sílu. Je moc smutné, když se tvoreček narodí a hned má zase umřít. Dušinka na tom byla podobně a jaká je z ní dneska nádherná, akční slečna, je jí plný byt a je neskutečně chytrá, aportuje. Když už se Jajo narodil, má právo na život a pokud se uzdraví, budeme se snažit mu zajistit život, co nejkrásnější. Jajo je sladký, vrní, má zájem o okolní dění.
U Terezky v depozitu jsou na tom koťátka již lépe. Pralince je už lépe, hraje si, papá, už i hezky kaká. Bonbonek už nemá průjem. Jen Troubíček je pořád slabý, byl u pana doktora a dostal léky na kašel. Bratříček Strakáček se má k světu.
Dnes jsme byli s deviti kočičkami na umísťovací výstavě Sen zvířat v Praze Vinoři. Bohužel žádná z našich kočiček nenašla zde domov.
Za to z depozita u Marušky odjel domů kocourek Čertík z Černoučka. Je to moc hodný kocourek a bude bydlet u mladého, sympatického páru.
Děkuji všem dobrovolníkům, kteří se zúčastnili včerejší akce "Roudnice jinak" a dnešní umísťovací výstavy, byli jste skvělí - Renata a její maminka, Alice, Lenka, Michal, Kačka, Maruška, Kamča, Denisa a zase Michal. Děkuji Markétce, Terezce, Jitce a Ponďovi za perfektní zajištění kočiček v útulku.
Děkujeme všem příznivcům za podporu. Je to pro nás moc důležité.
Bohužel v depozitu u Terezky není jen radost, ale i starost a to o našeho Troubíčka, který špatně dýchá a tluče mu hrozně rychle srdíčko. Problémy s čůráním už jsou vyřešené malým zákrokem, ale jeho stav nás stále trápil a tak jsme jeli raději dnes odpoledne na veterinu. Troubíček dostal silnější antibiotika, nějaké vitaminy a budeme čekat co další 2-3 dny ukážou. Tolik si přeji, aby už byl konečně zdravý a mohl si hrát s kamarády. Momentálně na hry nemá vůbec sílu. 😢
[vid_embed]
Jajíček je naše bojovné Sluníčko. 🌞
Právě nabírá síly na další nášup nějaké dobroty.
Už teď ho moc milujeme ❤ předčasně se nevzdáváme a o všechna naše Sluníčka se staráme s láskou.
[vid_embed]
Z depozita u Terezky... na Troubickovi je stále vidět, že mu není dobře, dneska Koukal smutně k oknu, tak jsem ho tam posadila a koukal a čerpal sílu ze sluníčka, musíme doufat, že další dny ukážou, je to moje láska ❤️ Pralinka je na tom lépe, jenom se nám vrátila a je z ní trošku hysterka, nechce si hrát se svým bráchou a pořád někde brečí, snad si zase brzy budou hrát. Nejradši se perou v záchodě, takže nemáme dvě kočičky ale prasátka 🙈😁 všem děkujeme za podporu 🐾
[vid_embed]
Zpravodajství ze 14.9.2018
Maličký, vyhublý kocourek Jajo se sice ještě nemůže postavit na nožičky, jak je slabý, ale už není úplně apatický. Z klece, v leže pozoruje okolní dění. Má sice vyhřívanou dečku, ale moc se mu na ní nelíbí. Teplota mu od včera trošku stoupla na 34,9 st. C, nic moc. Krmíme ho ručně, v kleci se i sám začíná snažit se dostat k misce a papat. Vyhráno rozhodně ještě nemáme.
Koťátka Troubíček a Pralinka se vrátila dneska navečer z nemocnice do depozita k Terezce, která jim poskytuje nepřetržitou péči. Troubíček je po obřízce, ale moc se Terce nelíbí, sedí dlouho nad vodou. Ńakonec se prý trochu najedl. Jde to opravdu trápení. Ohledně Pralinky toho zatím moc nevíme. Uvidíme, jak bude papat, trávit a kakat.
Maličký bílomourovatý, včera přijatý kocourek Zahradníček, váží s velkým bříškem 302 gramů. Je to ještě prcek. Dostává antibiotika, má rýmu, průjem, ale krásně baští z lahvičky a dokonce zkouší z misky i konzervu. Je moc krásný.
Buonovo kašlání a chrčení se vůbec nelepší. Hlavně, aby v pondělí zákrok zvládl.
V současné době je hodně koťátek, která užívají léky Vajo, Bueno, Boreček, Zahradníček, Jajo, Brumík, Očko, Čedárek, Mozzarella, Gouda, Mašlička, Kokosek. Očička mažeme či kapeme Dušince, Markovi, Mušce, Očkovi, Bejlískovi, Mondíkovi, Zahradníčkovi, Dráčkovi, Bonifácovi, Margotce a Goudince. V neděli nás čeká výstava a vůbec nevím, jak to zvládneme. Na jedné straně skončím a mohu začít zase od začátku. Koťátka rostou a mají nyní období, že jim nastačíme naplňovat misky. Je to tedy rozhodně lepší než, když nejedí, což svědčí o nemoci.
Dnes odjela do nového domova koťátka Aretka a společně Zarinka s Asfaltíkem. Přeji jim hodně štěstí!
[vid_embed]
ZTRATIL SE NÁM VÍŤA!!!!!!!
MÍSTO ZTRÁTY...DOBŘÍŇ U ROUDNICE NAD LABEM
Od minulého týdne máme veliké trápení, ztratil se nám kocourek Víťa. Kocourek k nám přišel v červnu před čtyřmi lety s bezvládnou přední pacinkou, byl týraný dětmi. Nožička mu byla amputována, bohužel však trpěl fantomovými bolestmi. Brečel, odtahoval se od amputované nožičky, pořád ji cítil. Projeli jsme s ním spoustu veterin a odborníků, šev po nožičce se přeoperovával, ale problém se neodstranil. Víťa odmítal být zavřený v domě, ačkoli jsme ho přesunuli do našeho obytného prostoru, kde je méně koček. Snažil se dostat ven, vyrazil síťku, cpal se do ventilačky a tak jsme mu jeho přání splnili, mohl chodit ven i domů. Navíc, když pobýval venku fantomové bolesti neměl, spouštěly se při stresu, Víťa nebyl rád ve společnosti dalších koček. Bohužel díky „hrůzostrašnému“ naříkání nenašel domov, kde by mohl být sám. Člověk, který na jeho naříkání není zvyklý, nemůže jeho nářek psychicky ustát. My jsme však věděli, že to zase není tak hrozné, když Víťa mezi brečením jedl, krásně prospíval, jen bylo třeba vyhovět jeho požadavku. Čtyři roky vítal každou návštěvu, trápilo nás, že místo velké zahrady, kde mohl pobývat, se zdržoval před vrátky. Každý ze vsi ho znal, hladil ho. A NAJEDNOU SE VÍŤA ZTRATIL. NIKDO ZE SOUSEDŮ HO NEVIDĚL, NIKDO NEREAGUJE NA VÝZVY ROZHLASEM A NA LETÁKY, KDE JE I FINANČNÍ ODMĚNA. NECHÁPEME, KAM SE PODĚL? JE TO MOC SMUTNÉ, MÁM OBAVU, ABY SE NĚKDE NETRÁPIL, NEBYL ZAVŘENÝ, SNAD SE SOUSEDI VŠUDE PODÍVALI. PROSTĚ VÍŤA NENÍ!
DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ JSTE HO SLEDOVALI, PŘISPÍVALI MU, NEBYL VÁM LHOSTEJNÝ, MOC MĚ TO MRZÍ!!!!!!
[vid_embed]
.Zpravodajství do 14.9.2018
Umřel nám maličký Eidámek. Dlouho jsme bojovali s jeho nepřijímáním potravy, ručně ho krmili, dávali infuze, léky až se konečně Eidámkovi udělalo lépe a začal sám jíst. Bylo to velká úleva a mysleli jsme si, že máme vyhráno. Včera jsme ho našli mrtvého. Vůbec jsme to nečekali. Ráno se ještě najedl. Je pravdou, že byl stále stabounký. Chudák Čedárek, přišel o bratříčka. Naštěstí ten je v pořádku, sám si hraje, vřídky v pusince se mu hojí, ještě chvilku bude muset vydržet v kleci.
Ve čtvrtek jsme přijali malé bílomourovaté kotě, necelé čtyři týdny staré. Bylo nalezeno v Charvatcích ve stodole s ještě dalšími dvěma sourozenci, kteří byli již mrtví. Naše koťátko se odplazilo na zahradu, hledalo maminku, ale ta nepřicházela. Majitelka pozemku, která koťátka našla, se celou noc o přeživšího chlapečka starala. Neměla nic jiného než kravské mléko. Malý má hodně nafouklé bříško a průjem. Trochu baští i konzervu. Snad se nám podaří jeho trávicí trakt dát do pořádku. Maličký dostal jméno Zahradníček.
Ve stejný den večer přišlo další koťátko od pískovny v Dobříni za plynárnou. Leželo u vrat zahrádky, je hodně apatické, teplota nešla naměřit, váží 280 gramů, je mu tak kolem pěti týdnů. Odhaduji, že je to bratříček Vaja. Jsou stejně velcí a oba černí. Okamžitě se rozjela akce o jeho záchranu. Maličký trochu lízal konzervu, byl však po každém soustu hodně unavený. Tělíčko jsme se hned snažili zahřát. Michal zburcoval paní doktorku k zavedení kanyly, aby ho bylo možné zavodnit infuzí. Kanyla se však zavést nepovedla. Michal malého pomaloučku krmil stříkačkou. Teplota se podařila naměřit, měl 33 st. C. Nyní ještě bojujeme, snědl sám trochu konzervy, ale nevím, nevím, je studený i přes zahřívání. Jméno malý ještě nemá.
Malá Pralinka bojuje o život hospitalizovaná v nemocnice. Je to maličké kotě, krmené lahvičkou, ...
Čtěte zde
