Předem chci říci, že Monty dělá pokroky. Na rodiče si zvykl asi nejvíce, protože jsou s ním denně, na nás ostatní a děti (kteří ho vidíme občas) si určí čas podle svého a když má náladu, předvede se nám v celé své kráse veselého hravého kotěte, který si umí užít volného prostoru kolem sebe. Je ještě krátká doba hodnotit zda se zadaptoval na 100%, z počátku je ještě nejistý a občas plachý, když se otevřou dveře a on si není jistý co se bude dít, ale potom přijde a začne komunikovat, proplétat se mezi nohama a říkat si třeba o pohlazení. Dáváme mu čas a je to den ode dne lepší. Na pohovce je jeho čas lenošení, vrnění a tulení s někým, kdo ho bude drbat a odpočívat s ním To má velmi rád. Oblíbené hry s vodítkem a hračky neznají kolikrát konce, má v sobě mnoho životního elánu. Dokonce se již odvážil (zatím na vodítku) zjistit co je sníh, aspoň na pár vteřin, ale pak rychle vběhl zpět do domu a do tepla Z počátku jedl menší porce, jako by uzobával a jen ochutnával, ale to se už také zlepšilo a začíná malinko přibývat na váze Zvládl prohlídku u veterináře a poranění po plísni se už také hojí a mizí.Je pro nás dalším členem rodiny a snažíme se o to, aby se minulosti již nemusel obávat a užíval si krásy kočičího světa.
Stihnou ho vyfotit dá někdy pěknou fušku, je rychlý jako blesk :-)))
Tak zase příště.
Čtěte zde
